A je to, další volný deštivý večer po práci mi přinesl možnost trošku pohnout s tím nejsložitějším, co může podle mě vévodská milice nabídnout - barvením chráničů ramen. Potýkal jsem se s několika možnými způsoby, jak požadovaného efektu dosáhnout, nakonec jsem se ale rozhodl, že bude nejjednodušší použít drybrushing, protože bílá špatně kryje a navíc se mi tato technika už jednou osvědčila. Už to prostě nešlo dál odkládat. Dokonce i několik měsíců rozdělaného Anděla milosrdenství jsem už v podstatě dokončil. Takže vzhůru na další krok... Nejprve je samozřejmě třeba vše nachystat, postavit kluky milicionářské zpět do podstavců, protože při přepravě jich několik upadlo.
Takto by měl vypadat cílový model ve srovnání s modely vzadu, které jsou nasprejované základní vrstvou. Uvidíme, jak se dílo podaří na konci celého návodu.
Takto by měl vypadat cílový model ve srovnání s modely vzadu, které jsou nasprejované základní vrstvou. Uvidíme, jak se dílo podaří na konci celého návodu.
Prvním krokem po základní barvě bylo barvení chráničů na podkladovou barvu. Zde je samozřejmě možné zvolit jakoukoliv barvu dle libosti...jelikož se ale snažím sladit nové miniatury se zbytkem milice, použil jsem opět Electric Blue od fy. Army Painter.
Stačily dvě vrstvy správně naředěné barvy a bylo hotovo. Barvy schne opravdu rychle, tak při správném naplánování to jde opravdu rychle. Je třeba nabarvit chrániče ramen, chrániče nohou, špičky bot a samozřejmě také chrániče loktů. O těch jsem si bohužel u původně barvených modelů myslel, že jsou to rukávy a tak jsem je přehlédl. Ale zepředu to stejně není poznat :D Jakmile je podkladová barva hotova, je čas přejít k další fázi. Tou je už zmíněný drybrushing. Je to vlastně relativně jednoduché. Jedinou podstatnou věcí je dostatečně bílou (či jinou drybrushovanou) barvu naředit. Dle stupně naředění totiž pokryje barvu podkladovou a vznikne tak kýžený efekt. Já se rozhodl ředit hodně, abych měl mi na horní straně zůstalo dostatek modré a přechod byl hladký. Poměr cca 3:1 (voda:barva). Tady už je třeba volit poměr dle vaší barvy a požadavků. Samozřejmostí je u drybrushe stětec řádně vytřít a pak teprve nanášet. Na fotce dole už je vidět výsledek, nejlépe u kulomeťáka. Drybrush bílou je použitý na ramena a chrániče nohou.
Dalším krokem bylo použití základních barev na uniformu, přičemž bylo třeba překrýt omylem drybrushované části. Jinak to holt nešlo. Tmavší modrá naštěstí po jednom (někde dvou) nátěrech vše překryla (viz horní obrázek) a tak bylo možné věnovat se dalším základním barvám - bílé na deku připevněnou na batozích a hnědé na rukavice, batohy, sumky a držadla granátů. Co se hnědé týče, volil jsem světlejší odstín, protože plánuji použít quickshade na celý model kromě bílých chráničů, takže výsledný odstín bude tmavší.
Do tohoto kroku ale ještě chybí natřít základními barvami zbytek modelu. Jak je na fotce vidět, stále totiž zbývají šmoulovaté zbraně a některé další příslušenství. To vše ale přijde v další části návodu. A na konec tohoto dílu jsme se rozhodl přiložit jednu relativně vtipnou fotku, který zachycuje vývoj mých dovedností od doby, kdy jsem na Warzone poprvé narazil, do dnešního dne.
První model vlevo jsem nabarvil někdy před 15 lety. Tou dobou jsem netušil, že existují akrylické barvy a tak je naplácaný olejovkami a celkově při bližším pohledu (na fotce není vidět) jsou skryté veškeré detaily a má cca 4-5 různých barev. O maličko později je barvený druhý model zleva. Tentokrát už jsem věděl o akrylických barvách, ale netušil o stínování, zvýrazňování, různých štětcích atd. Takže opět katastrofa :D
No a nakonec tři milice vpravo barvené před cca půl rokem o vánocích (to bylo zrovna hodně času), už o něco málo lepší, stále to ale není úplně podle mých představ, ale konečně se člověk nemusí stydět postavit modely na hrací stůl. Není totiž nic horšího, než když má váš terén více detailů než vaše modely.
Pokračování příště...
No a nakonec tři milice vpravo barvené před cca půl rokem o vánocích (to bylo zrovna hodně času), už o něco málo lepší, stále to ale není úplně podle mých představ, ale konečně se člověk nemusí stydět postavit modely na hrací stůl. Není totiž nic horšího, než když má váš terén více detailů než vaše modely.
Pokračování příště...